úterý 15. května 2012

Chřestové (ne)hody v Monâme

Večer na moje narozeniny jsme se vydali do nové, námi zatím neprobádané zámecké restaurace Monâme, která se nachází v Brně-Medlánkách. Výraz Monâme pochází z francouzštiny a v překladu znamená ,,Moje duše“, nebo volněji ,,Mé vnitřní přesvědčení“.
Prezentuje se jako restaurace, kde vaří z čerstvých a sezonních surovin, soustředí se převážně na italskou kuchyni a jde jim hlavně o kvalitu pokrmů.
Vybrali jsme pro změnu tento podnik, chceme v rámci testování jídla na Jižní Moravě vyzkoušet všechny blízké restaurace. Na webových stránkách restaurace jsme si prohlédli interiér a jídelní lístek, a protože se zdál docela zajímavý, vydali jsme se na večeři tam.


Při vstupu nás přivítal číšník, který se nám věnoval po celou dobu večeře a tomu rozhodně nemohu nic vytknout, byl milý, pozorný, ptal se, zda je vše v pořádku a jestli nám něco nechybí. Interiér restaurace byl poměrně příjemný, jen by neuškodilo pokusit se ho trochu více zútulnit, stěny místy zdobil nějaký obrázek, fotka nebo svícen, ale jinak prázdné bílé stěny působily trochu chladně. Musím se zmínit o místu k sezení, které nám bylo přiděleno. V dolní části restaurace se sedí na velkých kožených sedačkách. Pro společnost více přátel to může být příjemné, nicméně pro romantickou večeři ve dvou to bylo značně nepohodlné, sedělo se příliš nízko a já jsem byla jen vděčná, že jsem pro tento večer nezvolila vysoké podpatky, protože to bych měla kolena snad až pod bradou. :-) Jinak byl interiér vkusně a vzhledem k typu budovy dobře zařízen.

Restaurace je nekuřácká, což je velké plus. Myslím, že u podobných podniků by to měla být samozřejmost.
Nedali jsme na doporučení lidí, kteří již tento podnik navštívili a neobjednali si pizzu, což by možná byla lepší volba. (V horním patře zámečku je totiž krásná pec a ta pizza, kterou si objednal pár u vedlejšího stolu, vypadala opravdu lákavě).
 Zaujala nás totiž sezonní nabídka chřestových specialit a tak jsme se vydali touto cestou a objednali si celé menu.
Zpracování jídelního lístku a nabídka chřestového menu vypadala rozhodně lépe na internetu než ve skutečnosti. Jídelní lístek nebyl příliš obsáhlý, což rozhodně prospělo, ale na jeho tiskové podobě by se rozhodně dalo zapracovat. Mám pocit, že už bylo dost nudných jídelních lístků v lesklých hnědých deskách, které obsahují stejně lesklé folie na listy s nabídkou.

Polévka z chřestového menu byl Chřestový krém s bazalkovým pestem a máslovými krutony, krém by měl být opravdu krémový, tato polévka byla spíše řídká a krutonky (plátek bílého toastového chleba rozkrojený na čtvrtiny a lehce opečený) byly v době podávání už příliš rozmáčené. Jinak chuťově byla polévka dobrá a z chřestového menu byla asi nejvydařenější.
Poté jsme zabrousili do stálé nabídky jídel a zvolili si jeden společný předkrm, což byla Paštika z kachních jater s kapkou portského a sladkým jablečným chutney, domácí toast. Paštika byla chutná, množství bylo tak akorát. Jablečné chutney bylo vydařené. Jediný nedostatek byl bezbarvý plátek slaniny, kterou byla paštička obalena. Předkrm byl doplněn lístky čerstvého polníčku, což oceňuji.
Jako hlavní chod jsme měli s přítelem chuť na Medailonky z vepřové panenky se salátem z grilované zeleniny, zeleného chřestu a sušených rajčat, omáčkou demi-glace a opékaným bramborem. Bohužel nám číšník oznámil, že tento pokrm již nemají. Což bylo trochu zklamání, ale zvolili jsme nakonec druhou variantu, což byl Zapečený zelený chřest s parmskou šunkou, smetanou, vínem a gnocchi. Milým překvapením byl správně napsaný název a tím příjemné stránky pokrmu končily. Chřest jsem pod silnou vrstvou těžko identifikovatelného sýra a v záplavě smetany jen marně hledala. Pokud v celé porci byla jeden výhonek, bylo to hodně. To mě mrzelo, protože kvůli této zelenině jsme sem přišli a zdálo se, že s ním kuchař dost šetřil. Ještě horší ovšem byly gnocchi. Ty by správně měly být lehké, jemné a měly by se téměř rozplývat na jazyku. Ty naše byly moučné a podle všeho nebyly domácí. Porce by určitě stačila poloviční a většinu by měl tvořit chřest a ne těžké noky.

Chuť nám spravily dezerty. Objednali jsme si Míša řezy, které byly doporučeny jako součást chřestového menu a z lístku Pravé italské tiramisu. Tiramisu bylo vynikající, krém nezanechával nepříjemný pocit na patře a nebyl zbytečně překombinovaný. Míša řezy byly lehké, piškot vláčný a nadýchaný, tvarohový krém jemně našlehaný a sladký tak jak má být. Oba dezerty byly velice chutné a vyvážené, ozdobené osvěžující snítkou čerstvé máty.
Také rozlévané víno bylo velice lehké a dobré.

Určitě bych dala tomuto podniku ještě druhou šanci, vím, že se nemusí vždy vše zadařit. Restaurace působí dobrým dojmem, snaží se o moderní kuchyni v italském duchu. Příjemná obsluha a lahodné dezerty k vynesení do gastronomického nebe bohužel nestačily, ale příště ochutnáme pizzu, která je v této restauraci údajně tím nejlepším a možná se náš dojem podaří vylepšit.

Žádné komentáře:

Okomentovat